Vyškovští turisté se zúčastnili Letního srazu v Sokolově
V pondělí 2. července 2018 jsme vyjeli na Letní turistický sraz do Sokolova. To, že bychom některý z turistických srazů vynechali, skutečně v našem odboru nepadá v úvahu. Pokaždé, když je od nás sraz daleko, jedeme o dva až tři dny dříve, abychom si srazového kraje užili. První den jsme celý procestovali, jak jinak. Čekalo nás přestupování a výluka z Ostrova nad Ohří do Karlových Varů. Kolem půl čtvrté jsme dojeli na sokolovské nádraží a pak asi kilometr šlapali na internát Střední školy živnostenské, kde bylo naše ubytování. Po zabydlení a informační schůzce byl individuální program. Někteří odpočívali, jiní šli prozkoumat místní restaurace, neboť nám po cestě řádně vyhládlo.
V úterý jsme vyrazili do Aše. Od vlakového nádraží jsme šli dlouhou ulicí, stále do kopce, až na Goethovo náměstí s básníkovou sochou a s kašnou v pěkném parčíku. Poseděli jsme ve stínu stromů a pokračovali po modré značce k rozhledně na vrchu Háj. Cestou jsme nacházeli různé pomníky. Mezi ně patřil pomník F. L. Jahna, německého pedagoga a zakladatele tělocvičného hnutí v kraji, pomník německému básníkovi a vojákovi T. Kürnerovi, pomník 1. světové války, pamětní deska německému spisovateli a básníku Friedrichu Schillerovi aj. Konečně jsme dorazili k 34 metrů vysoké rozhledně, nahoru jsme vyšlápli 122 schodů.
Cestou z Aše jsme se ještě zastavili v Chebu. Na náměstí Jiřího z Poděbrad jsme si prohlédli známý Špalíček – skupinu jedenácti středověkých kupeckých domů, rozdělených kramářskou uličkou. Kolem gotického chrámu sv. Mikuláše a Alžběty jsme přišli k Chebskému hradu, který jsme si důkladně prohlédli. Také jsme absolvovali procházku kolem řeky Ohře, kde jsme narazili na úspěšný projekt „Krajinná výstava bez hranic“, prezentaci zahradního umění a krajinotvorby. Je to moc pěkná zóna pro trávení aktivního volného času v přírodě. Přes Ohři byla postavena architektem Vávrou nová lávka pro pěší a cyklisty, u které stojí věž s vyhlídkovým ochozem. Na zpáteční cestě jsme přešli přes Ohři po roubené kryté lávce do podhradí.
V Chebu nás zaujala zajímavá „železná kronika“ města, která vedla ulicí Svobody. Železné desky s popisy, co se kdy důležitého v Chebu stalo, pokrývaly novou kanalizaci středem ulice. Kronika začínala první písemnou zmínkou o Chebu v roce 1061 a končila rokem 2011, kdy byla kanalizace dokončena.
Ve středu jsme jeli autobusem do Horního Slavkova. Po cyklostezce, stále do kopce, jsme přišli na Šibeniční vrch. Na jeho vrcholu byly zbytky bývalého popraviště, vzácná středověká památka. Slavkovským lesem, který je přírodní rezervací, jsme přišli do Lokte. Z Černé věže byl pěkný výhled na město i hrad. Zajímavá byla i stálá expozice řemesel. Po vnějších cestičkách kolem hradu jsme došli až na hrad. Je to výstavní, goticko-románský hrad, tyčí se na vysoké skále a obtéká ho řeka Ohře. Prohlédli jsme si nádvoří a trochu hrad a šli na vlak.
Na gymnáziu v Sokolově byla prezence účastníků turistického srazu a na Starém náměstí pak slavnostní zahájení. Sešli se zde zástupci Karlovarského kraje, vedení města, zástupci KČT a ostatní hosté. K poslechu i k tanci hrála hudba. Po večeři v Hornickém domě jsme se rozešli na ubytování.
Čtvrtek byl pro nás první srazový den. Start byl na gymnáziu, kde jsme dostali propozice pochodu a na trasu Mattonku a Jesenku. Srazový autobus nás dovezl do Krajkové, kde jsme dostali do záznamníků první startovní razítko a pak už jsme vyrazili po nové turistické značce směrem na Libnov. Zde jsme minuli kapličku Panny Marie pomocné a přišli ke Kamennému oltáři.
Kamenný oltář neboli kaple Nejsvětější Trojice spadá do slohu umělých jeskyň a byla postavena ze strusky, jenž vznikala při tavení železa v bývalých místních železárnách. U oltáře byly pěkné dřevěné lavice a stoly, tak jsme si tu udělali přestávku. Bylo zde mnoho lidí i dětí, takže to byla přestávka s vlastní kulturní vložkou. Přednášely se tady různé básničky a pohádky.
Pak jsme pokračovali k rozhledně Cibulka. Je 26 metrů vysoká, vede na ni 129 schodů a vyhlídková kopule má tvar cibule. Byl odtud pěkný výhled na Krušné hory, Slavkovský les a Karlovarsko. U rozhledny nás čekalo překvapení. Pořadatelé pro nás připravili opékání špekáčků. Byly moc dobré. Po nabrání sil u rozhledny jsme pokračovali po lesní cestě. Na chvíli jsme se zastavili u trampské osady Modrá kotva. Odtud vedla cesta do pořádného kopce na rozcestí Hřebeny, kolem hájovny a rozvalin bývalého pivovaru až ke zřícenině hradu Hartenberg. Zde byla ve stánku s občerstvením další kontrola. Z hradu po modré jsme pokračovali na vlakovou zastávku v Luhu. V cíli, který byl na gymnáziu, jsme dostali pamětní listy a mohli jsme ochutnat výborná archivní vína z Čejkovic.
V pátek nás autobus dovezl do Lokte. Hned na zastávce byla kontrola, kde jsme obdrželi startovní razítka. Vydali jsme se nejprve na vyhlídkový okruh, odkud byl pěkný pohled na město i hrad. Okruh nás zavedl až na náměstí, kde jsme se podívali do Muzea lázeňských pohárků a navštívili místní cukrárnu. Přes lanové centrum a amfiteátr jsme přešli po mostě na druhou stranu Ohře a pokračovali jejím údolím, které je přírodní památkou . Mezi Starým a Novým Sedlem jsme procházeli asi 1,5 km dlouhým kaňonovitým úsekem, rovněž přírodně pozoruhodným. Vedla tudy cyklostezka.
Pod Starým Sedlem U Lávky jsme zašli kousek k odvodňovací štole Jana Křtilele, která souvisí s historií těžby železných rud a uhlí. Po pěkně se houpající lávce jsme se vrátili zpět na plánovanou cestu. V královském Poříčí jsme se občerstvili na vodáckém tábořišti U Barona a po cyklostezce putovali k cíli do Sokolova.
Sobotní den byl věnován Západnímu Krušnohoří v okolí Kraslic. Autobusem opět od gymnázia, vybaveni jako každý den Mattonkou a Jesenkou, jsme přijeli do Kraslic, které jsou asi 3 km od německých hranic. Na Bublavě bylo kontrolní místo a chleba se škvarkovou pomazánkou a cibulí. Dobré.
Lesní pěšinkou jsme zašli do Německa. Chtěli jsme jít k rozhledně Klingenthal, ale byla prý zavřená, tak jsme se vrátili a pokračovali na Olověný vrch, kde byla turistická chata s dřevem obloženou osmnáctimetrovou vyhlídkovou věží Bleiberg. Z prosklené plošiny, přes vzrostlé stromy, není však nic vidět. Pod turistickou chatou je Ski areál. Pěšinkou mezi rozkvetlými loukami jsme vstoupili do lesa plného borůvek, takže nastala borůvková pauza. Další odpočinková pauza, hlavně pro kochání po zdejší přírodě, byla na Tisovském Hradišti, se zříceninou hradu Hausberg. Pak už vedla cesta do Kraslic na vlakové nádraží a odjezd vlakem směr Sokolov. Po večeři byl v Městském domě kultury Srazový candrbál se zajímavým tanečním vystoupením, předáním turistických ocenění a srazové štafety turistům z Duchcova, kde bude příští turistický sraz. Byly vyhlášeny různé kategorie účastníků. V jedné z oceněných kategorií byla i naše turistka paní Vlasta Kaštánková. Byla také předána různá ocenění organizátorům, funkcionářům apod. K tanci hrála hudba, večer se vydařil.
V neděli byla ještě připravena pro pěší turisty městská trasa s průvodcem, ale my jsme se jí bohužel nemohli zúčastnit, protože nás čekala dlouhá cesta domů.
Sraz na Sokolovsku se nám líbil, shlédli jsme plno zajímavých míst. Přestože jsme tu našlapali přes 1400 km, nestihli jsme navštívit ještě plno dalších. Tak snad až někdy příště.
Devatenáct turistů z Vyškova děkuje touto cestou nejen organizátorům srazu, ale také organizátorům z našich řad.
Blanka Bačovská