Historie Jihomoravské oblasti KČT
Několik slov o historii české turistiky
Miroslav Tyrš (archiv payne.cz)
V roce 2018 jsme si připomenuli již 130. výročí založení KČT. Je to úctyhodná doba, po kterou naše organizace funguje, rozvíjí svou činnost a zařazuje se mezi nejstarší ryze české organizace na našem území.
Můžeme směle říct, že pro turistiku v českých zemích byl velmi významný rok 1862, kdy byl založen Sokol Pražský jako první sokolská jednota. Již v prvních stanovách, které vypracoval zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, čteme větu: „Účel jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním.“ Tímto ustanovením bylo prakticky odstartováno období sokolských výletů a tedy určité formy turistiky před založením Klubu českých turistů. Je samozřejmé, že tehdejší výlety vypadaly jinak. Pochodovalo se v útvaru, většinou s praporem, v úplném sokolském kroji a za zpěvu pochodových písní. Nedá se však říci, že by byla potlačena poznávací činnost. Výlety byly směrovány do zajímavých nebo historických míst – první výlet byl na Říp. Dr. Tyrš dokonce vypracoval „Výletní řád“ a Sokol Pražský vydával „Výletní noviny“.
Čas ale nazrával, potřeby pohybu v přírodě se měnily, a tak nastala vhodná doba k založení prvních turistických klubů u nás. 11. června 1888 byl založen v Praze Klub českých turistů. Aby pomohl v prvních krůčcích nově založenému Klubu českých turistů, vyslal Sokol svého zkušeného pracovníka Dr. Viléma Kurze, aby přispěl radou i zkušenostmi. Ten se pak výrazně zapsal do historie KČT.
Vojta Náprstek, první předseda KČT (archiv NM)
Prvním předsedou KČT byl zvolen známý veřejný činitel a cestovatel Vojta Náprstek. Ten plnil spíše úlohu reprezentační, veřejnosti známé osobnosti. Práci v Klubu se mnoho nevěnoval, protože měl spoustu dalších zájmů a povinností. Proto po půl roce předsednické místo opustil a práce v KČT se přesunula hlavně na skupinu pracovníků kolem Dr. Viléma Kurze, profesora, novináře a architekta Vratislava Pasovského. Po krátkém předsednictví Jaroslava Zdeňka se Vratislav Pasovský stal již třetím předsedou KČT a v této funkci vytrval celých 25 let.
Prvním velkým počinem mladého KČT byla výprava na Světovou výstavu do Paříže, která byla jedinečnou senzací. Výprava se uskutečnila na jaře roku 1889 a zúčastnilo se jí neuvěřitelných 363 účastníků. Tato výprava nejenže měla velký ohlas v české společnosti, ale byla pro KČT také významná tím, že skončila se ziskem 1000 zlatých rakouských, což bylo na tehdejší dobu celkem slušné jmění. Dalším velkým podnikáním byla účast KČT na „Jubilejní výstavě“ v roce 1891 na Pražském výstavišti, kde měl KČT vlastní velký pavilon s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen na Petřín, kde doplněn bludištěm, slouží dodnes. Vedení KČT se při zájezdu do Paříže inspirovalo také Eiffelovou věží. V lednu 1890 šokoval Dr. Kurz veřejnost novinovým článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek blízké budoucnosti Prahy“. Podle tohoto článku se měla uskutečnit již v roce 1891 výstavba zmenšeniny Eiffelovy věže 1:5 (o výšce 60 m) s restaurací a lanovou dráhou. Ačkoli všichni byli přesvědčeni o fantastickém snění, vedení KČT se opravdu podařilo dokončit stavbu věže 2. července 1891 a lanovku 20. srpna 1891.
Je samozřejmé, že klub pokračoval také v pravidelné činnosti. Organizoval výlety a vycházky do okolí měst a věnoval se také hromadným zájezdům a výpravám vlakem. V lednu roku 1889 vyšlo první číslo klubového časopisu pod názvem „Časopis turistů“. Vychází nepřetržitě až do dnešních dnů – dnes pod názvem „Turista“ je nejdéle nepřetržitě vycházejícím časopisem.
Práci klubu poznamenala I. světová válka. Došlo k útlumu činnosti i poklesu členů. Skončení války přineslo vznik nového státu. Byla nastartována nová etapa. Klub se změnil na Klub československých turistů a svoji působnost rozšířil na Slovensko i Podkarpatskou Rus. Kromě běžné činnosti se rozvinula také velká výstavba turistických chat i drobných objektů. Velké úsilí se věnovalo značení turistických cest. Změna poměrů přinesla i rozvoj v turistice. Kromě pěší turistiky se nebývale rychle rozvíjela lyžařská turistika a brzy také vodáctví. V roce 1919 vznikl v Praze a v roce 1922 v Brně Akademický odbor. Zde se sdružovala mládež a studenti, kteří se zasloužili o další rozšíření činnosti o táboření a horolezectví. O celkovém rozvoji klubu svědčí i skutečnost, že v roce 1938 jeho členská základna byla přes 100 000 členů. Druhá světová válka opět zasáhla hluboko do činnosti. Jednak ztrátou Slovenska a Podkarpatské Rusi, jednak násilným odtržením pohraničí. Přestože činnost klubu nebyla během války zrušena, byla silně omezena. Pod obezřetným vedením Dr. Pavla Páska se klub pak stal útočištěm členů ze zrušeného Sokola a Junáka. Po skončení války čekalo klub mnoho úkolů. Jednak bylo nutné obnovit pravidelnou činnost, jednak zajistit a převzít zpět majetek a v neposlední řadě navázat kontakt s Klubem slovenských turistov. K obnově Klubu československých turistů již nedošlo, protože sílily tlaky na sjednocení tělovýchovy a zařazení turistiky do tohoto procesu. Přes nesouhlas funkcionářů došlo po únoru 1948 k likvidaci Klubu českých turistů a k zařazení do sjednocené tělovýchovy.
V Brně
prof. Dr. Vilém Kurz (Wikimedia Commons)
V Brně s podnětem založit Klub českých turistů přišli již v roce 1892 členové Čtenářského spolku, který byl tehdy střediskem českého života ve městě. Následovalo několik jednání a hlavně byla nutná změna stanov tak, aby mohl být Klub českých turistů rozšířen na Moravu a do Slezska. Potom, tedy 9. května 1894, požádal Ing. Pětník ústředí KČT o založení odboru v Brně. Dne 26. května 1894 následovala přednáška Dr. Kurze o turistice v Besedním domě, kde sídlily české spolky a kde se odehrával český život ve městě. Přípravný výbor se sešel 26. srpna 1894 v malém sále Besedního domu a 27. srpna 1894 se konal první společný výlet do Blanska a na Macochu. Řádná valná hromada se konala 17. prosince 1894, kde byl zvolen předsedou brněnského odboru Ing. František Pětník. Ve výboru pracovali čelní představitelé českého veřejného života. Brněnský odbor byl prvním odborem KČT na Moravě. Zaměřil se na pěstování pěší turistiky, pořádání přednášek, značení cest, provoz studentských turistických nocleháren a ediční činnost. V roce 1899 měl brněnský odbor již 203 členů.
Jedním z hlavních úkolů odboru byla stavba turistické útulny na Macoše, která sehrála významnou úlohu ve zpřístupňování Moravského krasu. Výstavba útulny proběhla od dubna do srpna 1895. Výstavbou útulny a jejím rozšiřováním v dalších letech se dostal brněnský odbor do tísnivé hospodářské situace. Při jednání s ústředím KČT byla zamítnuta žádost odboru o odepsání poskytnuté půjčky. Valná hromada 10. května 1902 tedy rozhodla o rozchodu brněnského odboru. Činnost byla znovu obnovena až 22. května 1908. Ústředí se proto angažovalo při založení odboru v Boskovicích v srpnu 1902 a v únoru 1903 v Blansku.
Turistická útulna na Macoše (archiv KČT)
Provoz turistické útulny na Macoše svěřilo ústředí odboru v Blansku a provoz Sloupských jeskyní odboru v Boskovicích. K novému rozmachu klubu došlo až po skončení 1. světové války. Odbor KČT Brno měl narůstající členskou základnu a pestrou činnost. Byly to vycházky, výlety, vícedenní putování i autokarové zájezdy převážně pro pěší turistiku. Již v roce 1926 se ustavila skupina lyžařů. Od roku 1934 pracovali vodáci, kteří u komínského splavu vybudovali loděnici a rekreační zázemí. V tomto areálu byla zahájena činnost 14. července 1936. V odboru působila také skupina cyklistů a horolezců. Koncem třicátých let překročila členská základna 1000 členů. Působil zde také silný Akademický odbor Klubu čs. turistů, založený v roce 1922. Ten organizoval dny studentské turistiky, prázdninové tábory i zájezdy do slovenských hor. Jeho součástí byl také silný lyžařský oddíl a oddíl horolezců. Z původních 122 členů se Akademický odbor rozrostl na 1100 členů v roce 1937.
V roce 1939 se s KČT sloučil Svaz čs. dělnických turistů. Tím v Brně vznikly dva odbory. Původní byl odbor KČT Brno I a nově vzniklý odbor byl odbor KČT Brno II. Po druhé světové válce se sice úspěšně rozběhla činnost, ale násilný vstup do sjednocené tělovýchovy znamenal útlum. Odbory KČT Brno I, KČT Brno II a Akademický odbor KČT byly začleněny i se svým majetkem do sjednocené tělovýchovy pod názvem JTO Sokol Žabovřesky…
Jiří Bílý, 23. 11. 2012